Jirka Kubový

V Kutné Hoře jsme byli už ani nevím po kolikáté. Pokud se jedná o královské stříbření, byla to letos první repríza. Asi jsme trochu zaváhali, protože už v lednu bylo volné ubytování jen v hotelu Mědínek. Hotel sám je plodem šedesátých let minulého století, ale po rekonstrukci se snaží přiblížit současným požadavkům.

Program Královského stříbření Kutné Hory je z větší části identický s předchozími ročníky, nicméně je přidáno pár humorných a originálních osvěžujících prvků.

Ačkoliv Václav IV. není z hlediska státotvornosti ve srovnání s jeho otcem Karlem IV. rovnocenná figura, je tato folklórní záležitost důležitá pro vědomí naší národní svébytnosti, zvláště v této poněkud nepřátelské době.

Při pohledu zblízka je vidět, že někdo pracuje a někdo žebrá. V závěru dne jsme potkali na lavičce dva tak trochu unavené představitele středověkých horníků. Večer nám uzavřel amatérský pianista, který v podloubí Palackého náměstí zahrál několik úchvatných melodií na piáno. Přijel na kole, zahrál a odjel. Zůstalo po něm ve vzduchu něco nevyslovitelného.