Jirka Kubový

Zdeněk Šmíd píše ve své knize Mé staré dobré Vary - volně cituji:

"Na samém počátku šestnáctého století napsal přední český humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic báseň In Thermas Caroli Quarti. Těch osmnáct veršů je chválou Vřídla, nelze však pominout, že celou třetinu z nich zabírá užaslá otázka, jak je to vůbec možné? Co způsobuje, že ta věc tak vysoko stříká? Proč je horká? Odkud žhavé prameny tvé tryskající výš se valí? žasne vzdělaný Bohuslav. Sirné žíly, vápno živé odkud zázrakem se nesou, jsou to Sicílie žáry, které hrudí Aetny třesou? Či snad Pluto je tvůj soused, zahřívá on Styxu žehy vlny tvoje? Bohužel pak básník přeladí na povrchní snižování konkurentů, kteří jeho ódu neznají, takže se nemohou bránit: Ustupte již, vyhlášené Báje břehy, i vy zřídla, Atenor kde odpočinul u Timava, i ty zdroji blíže Rýna modrojasný, jehož sláva proto dále světem letí, či blíž tebe odpočívá nejzbožnější císařů všech Karel Velký! V moderní češtině to znamená, že kam se na Karlovy Vary hrabou léčivé prameny v Itálii a v Německu, zejména pak město Cáchy se může jít vycpat."

První červencový víkend (prodloužený) jsme se ubytovali v hotelu Boston, nedaleko centra města, odkud jsme se vydávali na prohlídky města a okolí. Kromě Vřídla, jehož je momentálně v provozu pouze venkovní část, jsme mimo jiné zhlédli Mlýnskou kolonádu, Tržní kolonádu i Sadovou kolonádu. Vynechat jsme nemohli ani výlet kolem kamzíka k vyhlídce Jelení skok a k restauraci s rozhlednou Diana. Vyrazili jsme i na nádherný výlet do obory u centra sv. Linharta, kde jsme z lávek mohli pozorovat daňky (v náprstníku) a divoká prasata. Výlet jsme zakončili pozdním obědem v Malých Versailles.