Jirka Kubový

První červencová neděle nás zlákala k prohlídce hradu Český Šternberk. Hrad založil kolem roku 1241 Zdeslav z Divišova, pojmenoval jej podle rodového erbu, zlaté osmirohé hvězdy, a podle dobového zvyku poněmčovat názvy, tedy Sternberg (Stern = hvězda, Berg = hora) a přijal nový přídomek ze Sternberga.

Prohlídková trasa

1. Schodiště se sbírkou grafik, které většinou zobrazují výjevy z třicetileté války a pocházejí z kroniky Theatrum Europaeum. Celkem tuto hradní sbírku rytin tvoří 545 kusů, patří tak mezi největší monotematické sbírky svého druhu v Evropě.
2. Rytířský sál (kdysi Sál předků), který je největší místností hradu, je opatřen bohatou štukovou výzdobou z druhé poloviny 17. století. Na stěnách visí několik portrétů vojevůdců z období třicetileté války a dále pak portrét českého krále Jiřího z Poděbrad, jehož první manželkou byla Kunhuta ze Šternberka. Erby ve štukatuře většinou nekorespondují s portréty. Portréty ještě doplňují pohledy na Český Šternberk, namalované podle grafik z 18. a 19. století.
3. Kaple svatého Šebestiána byla založena Václavem Jiřím Holickým ze Šternberka. Obraz světce od neznámého nizozemského malíře z první poloviny 17. století je zasazen v rokokovém rámu z české řezbářské dílny.
4. Žlutý salon má bohatou štukovou výzdobu na stropě od italského štukatéra Carla Brentana. Stěny pokrývají klasicistní nástěnné malby z počátku 19. století. Ze stejného období jsou i kamna. Nábytek je ve stylu Ludvíka XVI. Na stěně visí portrét Karolíny ze Šternberka od českého malíře Františka Ženíška a dámská podobizna od anglického portrétisty George Romneye.
5. Růžový salonek (Budoár) se štukovou výzdobou Carla Brentana.
6. Knihovna. Mezi svazky bychom našli také knihy o historii Šternberků, například Aetas aurea familiae Sternbergicae z roku 1698 od Viléma z Glauchova nebo Geschichte der Helden von Sternberg od P. J. Tannera.
7. Jídelna.
8. Klínová místnost, kde je vystaven orientální nábytek.
9. Snídaňový salón s nábytkem ve stylu holandského květinového baroka.
10. Pracovna Jiřího Šternberka, kterému byl hrad komunisty v roce 1949 znárodněn, které vévodí rodokmen na stěně. Nejníže na kmeni je vyobrazen Zdeněk Sternberg, který hrad v roce 1992 restituoval.
11. Předpokoj.
12. Kuřácký salón, místnost věnovaná Filipovi Sternbergovi.
13. Pracovna Kašpara Šternberka je věnovaná památce přírodovědce, sběratele a spoluzakladatele dnešního Národního muzea. Hrabě Kašpar Maria Šternberk, jehož portrét visí na stěně, zde na hradě nikdy nepobýval. V místnosti je vystaveno jeho křeslo, na kterém seděl při četbě.
14. Ložnice.
15. Lovecký sál.
16. Chodba nad schodištěm, jíž vévodí obraz zobrazující bitvu u Hradce Králové (1866).

Vstupné - český výklad

Vstupné - cizojazyčný výklad (angličtina, němčina, ruština, francouzština)

Noční prohlídka

Fotografování

Parkoviště