Jirka Kubový

Jedním z mnoha projektů Jana Blažeje Santiniho-Aichela je i kostel sv. Prokopa v Chotouni. Dle legendy se právě v Chotouni narodil svatý Prokop. Proto s jeho osobou byla spojována řada míst v okolí a také kaple při místním zámku, která však byla zničena v roce 1632 za třicetileté války. Na místě dnešního kostela stávala dřevěná poutní kaple zasvěcená sv. Prokopovi, kterou nechal v roce 1584 postavit na popud své manželky Doroty, rozené Mandlíkové, tehdejší majitel Prokopského dvora Václav Skořepa.

Kostel je řešen jako dvouprostorová paprsčitá centrála, skládající se z lodi a presbytáře, mezi které byla na severovýchodě vložena obdélná dvojboká sakristie s ostře vytaženou hranou, a západní obdélné věže se šnekovým schodištěm na jižní straně. Loď má z vnějšku půdorys podélně protáhlého osmiúhelníku a presbytář pravidelného šestiúhelníku s konkávně proláklými stěnami a s nárožími vytaženými do ostrých hran. Vnější fasády jsou členěny lizénami na nárožích lodi a plochými příložkami ve středu stěn presbytáře. Kolem celého tělesa stavby obíhá mohutná korunní římsa. V severní stěně lodi je od roku 1900 druhotně vložen vstupní portál z červeného pískovce s tesaným znakem Berků z Dubé z okrového pískovce, který byl původně v západním průčelí před přístavbou věže.

Je třeba zmínit, že se v minulosti vedly o Santiniho autorství odborné spory, dnes je však připsání chotouňského kostela tomuto architektovi nezpochybnitelné, neboť byl nalezen pramenný doklad (M. Horyna, 1998). Kostel sv. Prokopa také předznamenává řešení pozdějších Santiniho děl v řešení lodi (v exteriéru protažený oktagon, v interiéru hloubkový ovál) u kaple sv. Klimenta v Hradci Králové a radiální centrálou kněžiště u později postavené kaple sv. Vojtěcha v Ostrově u Stříbra. Určité nesrovnalosti (nezvykle těžká modelace římsy, malá okna a konzervativně řešené portály), kvůli nimž bylo v minulosti zpochybňováno Santiniho autorství, jsou dány nezkušeností místních zedníků a absencí dozoru architekta na stavbě.