Jirka Kubový

Královské věnné město Chrudim nás hned po příjezdu přijalo svou přátelskou, otevřenou náručí. První pohlazení přišlo při ubytování v hotelu Fortna, kde se nám dostalo velice vlídného přijetí. Zážitek byl ještě umocněn otevřením dveří našeho pokoje, který byl stylově a funkčně zařízen tak, že nám přecházel zrak i sluch. V přízemí hotelu má strop největšího sálu bohatou štukovou výzdobu pocházející z poloviny 18. století. Jedná se o dílo malíře Josefa Cereghettiho a štukatéra Ignáce Cereghettiho. Dnes se v tomto sále podávají hotelovým hostům snídaně.

Další bezprostřední vztah jsme navázali v originálním mobilním baru Bar-in-gotka, který provozuje paní Marie Hanauerová. Pídili jsme se po občerstvení po courání ve vedru, slovo dalo slovo a zůstali jsme na večeři. Tak luxusní nakládaný hermelín jsem ještě nejedl a navíc po přátelském rozhovoru nás paní Valigurová obdarovala knihami od Jana Stejskala: Stopy Chrudimských osobností a Pověsti a příběhy staré Chrudimě. Pár dobrot jsme si koupili i domů.

Regionální muzum jsme viděli jen zvenčí (pro nedostatek času), muzeum barokních soch jsme sice navštívili, ale nesmí se tam fotit, takže jako nejpřínosnější (z hlediska fotografování) se ukázalo Muzeum loutkářských kultur, kde jsme se kromě jiného mohli na Chrudim podívat z výšky.

Večerní prohlídka města byla zpočátku ohrožena hrozící bouřkou se silným větrem, ale po zklidnění živlů bylo možno i pár fotek pořídit. Ráno, mezi pátou a šestou, jsem se byl ještě po městě projít a podívat se na pár zákoutí, která mi včera unikla.

Po snídani se spustil slušný liják, který nám přímo nadlaskavá paní recepční zmírnila na přijatelnou míru darováním deštníku, který v hotelu některý z hostů v minulosti zapomněl. Cestu k vlaku jsme tak zvládli v suchu.