Jirka Kubový

V pátek 13. března jsem si vyjel na jihovýchod od Prahy. V Kolodějích mě začala trochu zlobit přední kotoučovka a tak jsem kolo otočil vzhůru nohama a pustil se do opravy. Když jsem skončil, rozhlédl jsem se kolem a padl mi do oka Kolodějský zámek. Protože jsem měl v batohu foťák a byly vynikající světelné podmínky, začal jsem zámek fotit. V ten moment na mne začal z reproduktoru pokřikovat člen ochranky, abych toho focení nechal. Nebyl jsem si jistý, zda něco neporušuji a tak jsem poslechl.

Doma jsem si pak prostudoval autorský zákon, který v § 33 - Užití díla umístěného na veřejném prostranství říká:

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.

V přístupu ochranky se tedy jedná o "nepatrný" rozdíl mezi zákonem a jeho výkladem.

Koloděje jsou bývalou obcí, nyní katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Koloděje. Jádro zástavby Koloděj má původní charakter vesnice, významným objektem je přilehlý zámek s oborou.

Značnou část území Koloděj zaujímá na jihovýchodě, mezi Koloději a Hájkem, Kolodějská obora, v jejíž vstupní části ve směru od vsi vévodí Kolodějský zámek. Obora a zámek byly dvakrát konfiskovány: poprvé Lichtenštejnům československou první republikou, podruhé komunistickým Československem, a pokaždé pak sloužily k reprezentativním účelům vlády.

Obec Koloděje na svých stánkách uvádí historii vlastníků zámku od roku 1346, ale pro obec, resp. její webové stránky historie definitivně zamrzla v roce 1993. Vítězslav Kumpera, potomek Antonína Kumpery, požádal o vrácení zámku s oborou, restaurací a jízdárnou v roce 1991. Po dlouhých sporech a soudních jednáních jej definitivně získal v roce 2008. V roce 2010 jej prodal za 233 000 000,- Kč společnosti Pura Vida, za níž stojí ocelář Tomáš Chrenek.

O týden později, byl to první jarní den, jsem si vyjel v kraťasech, abych se trochu opálil, a jako na potvoru bylo zatmění slunce. Teoreticky jsem byl připraven na slovní utkání s ochrankou, ale asi řešila jiné, důležitější úkoly. Pokračoval jsem tedy přes Kolovraty do Říčany a pak dále na Šeberov, Kunratice a pak přes Radotín zpátky na Prahu. Bylo to téměř 100 kilometrů a pár fotek se i povedlo.