Korsika

1998 Korsika

Korsika je ostrov ležící v západním Středozemním moři spadající pod správu Francie. Rozloha ostrova dosahuje 8 680 km², je čtvrtým největším ostrovem Středomoří po Sicílii, Sardinii a Kypru. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od Francie je vzdálen 180 km, od Itálie 80 km.

Obýván je přibližně 260 000 obyvateli, ale více než 40 % celkové populace žije ve dvou největších městech ostrova, v Ajaccio a v Bastii.

Oficiálním jazykem je francouzština, hovoří se tu ale často italsky a také korsicky. Tento původní jazyk byl dlouhá léta zakázán, ale dnes se běžně vyučuje na středních a vysokých školách. Jazyk se neřadí do italského nářečí, vznikl nezávisle na italštině z latiny. Korsika je místem narození Napoleona Bonaparte a nedotčenou krajinou a množstvím ledovcových jezer.

Části ostrova jsou zapsány v UNESCO. Ostrov je znám pro své bělavé pláže a čisté moře - délka pobřeží je více než 1 000 km. Nejvyšší horou ostrova je Monte Cinto, které dosahuje 2 706 m nad mořem.

Korsické podnebí je klasické středomořské. Zima bývá na Korsice šedivá: v přímořských oblastech panuje teplota okolo 10 - 12 °C, v horách je však zima se vším všudy. V létě je to jednodušší: sluníčko, teplo až horko. Teploty v srpnu dosahují ve dne 26 - 35 °C v noci 18 - 25 °C. Avšak i v létě může napadnout trocha sněhu.

Na Korsiku jsme se s Tomášem vydali s CK Adventura. Byla to naše první výprava s nádechem exotiky. Přejeli jsme autobusem s přívěsem pro kola půl Evropy až do Marseille a odtud pak pokračovali lodí Napoleon Bonaparte (délka 172 m, 11 palub s kapacitou pro 2462 cestujících a tři garážové paluby pro 708 aut, cestovní rychlost 23,8 uzlu) do Bastie. Poslední úsek jsme projeli opět busem do Corte, kde byl náš první nocleh. Stany jsme stavěli potmě a ráno nás čekalo nádherné panorama sluncem osvětlených hor.

Postupně jsme procestovali podstatnou část ostrova od severu k jihu, navštívili jsme přístavy Porto, Ajaccio, Propriano, horské městečko Sartene, město na vápencových útesech Bonifacio, vyjeli do sedel Col de Vergio, Col de Bavella a Col de Vizzavona, podnikli výstup i na třetí nejvyšší horu Korsiky - Monte d'Oro - 2389 m, viděli jsme menhiry ve Filitose i skalní útvary v Zonze a jeden den byl hezčí než druhý. Do Marseille jsme se vraceli z Propriana lodí Ile de Bauté, která je o něco menší (délka 159 m, kapacita pro 1658 cestujících a 520 aut s cestovní rychlostí 22 uzlů) než Napoleon Bonaparte.