Jirka Kubový

Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky. V minulém století se dostala jako kožešinové zvíře do mnoha oblastí Severní Ameriky, Evropy i Asie. Z chovů zvířata unikla do volné přírody, nebo tam byla záměrně vysazena, a postupně zasídlila nová území a stala se stálou součástí místní fauny. Takový vývoj se odehrál i v naší přírodě v průběhu posledních padesáti let. Ze sporadického výskytu na několika málo lokalitách se nutrie v posledních deseti letech postupně rozšířila do povodí řek v nížinách a místy i v pahorkatinách. Největší početnosti nutrie dosahuje na řadě míst v povodí Labe, rozsáhlá jsou ale také území zasídlená na jižní Moravě a v jihozápadních Čechách.

Nutrie vypadá téměř jako malý bobr, poznáte ji však bezpečně podle ocasu, který je kulatý, nikoliv široký a placatý. Nozdry mají nutrie posunuté nahoru, aby mohly dýchat, i když jsou ponořené. Typické jsou mohutné oranžové hlodáky. Srst je hustá, pesíky mají plavou, hnědou nebo narezlou barvu, podsada je tmavošedá.