Jirka Kubový

Minulou sobotu jsme se vraceli z Harrachova a projížděli jsme obcí Malá Skála. Slunce pomalu klesalo za obzor a teplými paprsky svítilo na Suché skály a podzimně zbarvené listí. Pro mě to byl silný impuls, abych to tam pořádně prozkoumal. Při první příležitosti jsem do Malé Skály zajel a příroda se mi při courání v blátě na vrchu Sokol a okolí parádně odměnila.

Malá Skála je obec, která se nachází v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku 1422, avšak její jižní část vznikla jako samostatná ves Vranové již koncem 14. století, kdy spolu s okolními osadami náležely k dominikánskému klášteru v Turnově. Podle ní se jmenuje také skalní hrad Vranov, často nazývaný též Skály nad Jizerou, který vyrostl na pískovcovém útesu nad pravým břehem řeky okolo roku 1425, tedy rok po zničení turnovského kláštera husity. Lesy, louky, pole i skály měli tehdy v držení Valdštejnové ze štěpanické větve a od roku 1538 Vartemberkové, kteří zde vládli až do roku 1615. To už ke dvoru náležel i pivovar. Krátce před bitvou na Bílé hoře se panství ujal rod Smiřických, ale pro sympatie ke stavovskému povstání byl jejich majetek po roce 1620 zkonfiskován a připadl frýdlantskému vévodovi a vojevůdci Albrechtovi z Valdštejna, který v roce 1628 udělil Malou Skálu v léno císařskému plukovníkovi Mikuláši Desfoursovi. Po smrti Albrechta z Valdštejna získal Mikuláš Desfours Malou Skálu, Semily a Hrubý Rohozec ve svobodné dědictví. Rod zde potom vládl dalších 175 let, během nichž byl na severní straně nádvoří vystavěn lovecký zámeček s věžičkou pro zvon a hodiny a okolo roku 1700 nový barokní zámek.