2022 Poděbrady
Do Poděbrad jsme se vydali téměř po 5-ti letech v období, kdy kdeco kvete (možná i hrábě), takže všechno je žluté od pylu, včetně čočky objektivu. Ubytovali jsme se v penzionu Linhart, v jehož apartmánu jsme se s Olinou museli vzhledem k rozloze místností pomalu hledat a troufám si tvrdit, že z vany, která je obrovská, bych za 10 let už také nemusel vylézt.
Poděbrady jsme prochodili křížem krážem, navštívili jsme FILM LEGENDS MUZEUM, svezli se vláčkem k soutoku Labe a Cidliny, v Centrálním parku jsme kromě kolonády viděli i květinové hodiny a trpaslíka, který každou hodin tluče kladívkem do muchomůrky. Nevyšel nám čas na plavbu lodí KRÁL JIŘÍ, tak snad příště.
S oblibou fotím městskou architekturu za soumraku. Při návštěvě Nymburka počátkem dubna ale bylo tak mizerné počasí, že jsem se na to vyignoroval. No, a protože je Nymburk pár minut vlakem od Poděbrad, tak jsem tento dluh splatil a v půl jedenácté jsme byli zpátky v penzionu.